Historie a vznik vojenských správních úřadů

Vojenské správní úřady - anglicky .military territoriaL administrative authorities", francouz-
sky "administration territoriale militaire" - jsou důležité vojenské orgány, které v současné
době tvoří krajská vojenská velitelství. Mimo výkon státní správy současně plní úkoly obrany
státu. Obsah jejich činnosti určuje předpis Org-2-1 - Působnost a organizační struktura krajského
vojenského velitelství, který vymezuje působnost, úkoly a organizační strukturu v jeho územním
obvodu. Zároveň stanovuje odpovědnost a povinnosti vedoucích zaměstnanců a upravuje jejich
vzájemné vztahy v organizační struktuře krajského vojenského velitelství. Následující příspěvek
sleduje historii jejich vzniku a zřízení v rámci vytvoření samostatné Republiky československé
až po přítomnost.

Vojenské správní úřady v Republice československé (1918 - 1938) plnily úkoly spojené
především s doplňováním armády a evidencí vojenských osob mimo službu. Území státu bylo
rozděleno na doplňovací okresy, v nichž jako výkonné orgány doplňovací služby působila
doplňovací okresní velitelství, Sídla těchto velitelství byla zpravidla zároveň názvem dopl-
ňovacího okresu, pokud z různých mimořádných důvodů nebylo nutné příslušné velitelství
dočasně umístit do jiného města okresu. Doplňovací okresy zahrnovaly území několika okresů
politických. Doplňovací služba byla řízena ministerstvem národní obrany prostřednictvím
zemských vojenských velitelství, respektive později velitelství sborů.

Úkol evidence kmenového počtu u tzv. kmenových těles (byly to samostatné útvary, jímž
příslušelo vést kmenovou agendu vojenských osob) příslušel početní službě. Byla vykonávána
samostatnými vojskovými tělesy za řízení ministerstva národní obrany a zemských vojenských
velitelství, resp. velitelství sborů.

V prvním období po roce 1918 byla převzata a obnovena síť bývalých rakousko-uherských
doplňovacích velitelství s jejím dělením na tři druhy. Na přelomu roku 1920 bylo tak v činnosti
40 doplňovacích velitelstvích a vedle toho ještě doplňovací velitelství zeměbranecká a domobra-
necká. V důsledku koncepce jednotné armády byla k 31. prosinci 1919  zeměbranecká okresní
velitelství zrušena a 30. června 1921 zlikvidována i velitelství domobranecká. Až do roku 1922
fungovaly místo domobraneckých doplňovacích okresních velitelství domobranecké skupiny
u doplňovacích okresních ve velitelství téže posádky.

Na základě branného zákona č.193/20 Sb., a příslušných prováděcích předpisů byla sta-
novena definitivní síť 48 doplňovacích okresních velitelství (DOV). K její realizaci bylo třeba
zřídit dalších osm nových velitelství. Stalo se tak postupně. Roku 1921 byl doplňovací okres
Praha rozdělen na okres Velká Praha a Praha - venkov. Podobně vznikly roku 1923 z doplňo-
vacího okresu Brno okresy Velké Brno a Brno - ven kov. V témže roce byly zřízeny doplňovací
okresy Uherské Hradiště, Klatovy a Hranice. O rok později vznikl doplňovací okres Valašské
Meziříčí, roku 1925 Česká Lípa a roku 1926 Most.

Takto ustálená síť doplňovacích okresů působila až do konce roku 1938, přičemž došlo
vedle některých menších územních změn v důsledku úpravy hranic politických okresů pouze

k přesunům sídla doplňovacích okresních velitelství a tedy i názvu doplňovacího okresu,
popřípadě k přejmenování okresu podle skutečného sídla doplňovacího okresního velitelství.
Byla to po vydání nových branných předpisů roku 1927 změna DOV Lučenec v DOV Banská
Bystrica, DOV Rimavská Sobota v DOV Tisovec a znovu v DOV Brezno nad Hronom (1937),
a DOV Frýdek v DOV Místek (1928). Z důvodů státně obraných byl roku 1935 doplňovací okres
Chomutov přejmenován a sídlo DOV přeloženo do Žatce a o rok později podobně změněn
doplňovací okres Most v Louny.

Okupace pohraničí po Mnichovu vedla k přesunu sídel některých doplňovacích velitelství
a k přejmenování doplňovacích okresů. Tak bylo DOV Jindřichův Hradec změněno na Tábor,
DOV Košice na Spišskou Novou Ves a DOV Utoměřice na Kralupy nad Vltavou. Zároveň byla
řada doplňovacích okresních velitelství z pohraničí, evakuovaná do vnitrozemí, zrušena. Byla
to DOV Česká Lípa, Cheb, Žatec, Opava, Šumperk, Znojmo, Levice, Nové Zámky a Užhorod.
Celkový počet tak klesl na třicet sedm.

Po druhé světové válce od 1. října 1945 vešla v platnost tzv. zdokonalená nebo takévjiných
pramenech uváděná tzv. mírová organizace armády. Hlavní štáb se snažil s její pomocí zdoko-
nalit původní organizaci při důslednějším respektování ekonomických a finančních možnosti
státu i sníženého počtu obyvatel. Byly zavedeny tři druhy jednotek: na starých počtech,
rámcové a náhradní. Rámcové jednotky byly jednotky s neúplnými početními stavy, které
měly za úkol cvičit zálohy. Na předepsané počty byly jimi doplňovány především při větších
cvičeních a v případě mobilizace. Z organizace předmnichovské čs. armády byly obnoveny
tzv. náhradní útvary. V míru měl každý útvar své náhradní těleso, u kterého se vedla kmenová
evidence osob vytvářejících mobilizační sled. Náhradní těleso zajišťovalo a skladovalo výstroj
a výzbroj pro své záložníky a připravovalo vše k jejich mobilizaci. Za války zpravidla mělo
zůstat v mírové posádce a mělo se starat o první výcvik nováčků a záloh, sestavovat z nich
pochodové útvary, jimiž se doplňovaly ztráty vojenského útvaru na frontě.

Tyto úkoly řešila náhradní tělesa ve spolupráci s doplňovací správou, která se územně
členila na 46 doplňovacích okresních velitelství. Systém doplňování byl převzat z předmni-
chovské čs. armády a vycházel ze zkušenosti z první světové války.

K 1. říjnu 1949 přešla doplňovací služba ustanovením č. 6107 plně na nově vzniklá krajská
vojenská velitelství (KVV), která ji vykonávala pro celé území kraje. Stejně tak převzala KVV
od velitelství vojenských oblastí agendu vojenské evidence motorových vozidel a koní apod.
Rozkazem ministra národní obrany č. 70 z 21. března 1951 s účinnosti od 1. dubna 1951 ve
spojitosti s reorganizací teritoriálních orgánů vojenské správy, byl vydán Organizační řád
místních vojenských velitelství, který změnil ustanovení o KVV z roku 1949. V roce 1953 byla
vytvořena okresní vojenská velitelství (OVV) v sídlech okresů a místní vojenská velitelství
(MVV) v některých větších městech, která postupně převzala doplňovací agendu na území
své působnosti. V červnu 1953 bylo při reorganizaci velitelství vojenských okruhů vytvořeno
v rámci jeho štábu oddělení doplňovací a služby vojsk, které řídilo doplňovací službu na území
své správní působnosti.

Na základě Rozkazu ministra národní obrany generála armády Alexeje Čepičky č. 52 z 27.
listopadu 1953 byly s platnosti od 1. ledna 1954 přejmenovány krajská (městská) a okresní
(obvodní) vojenská velitelství na krajské (městské) a okresní (obvodní) vojenské správy.

Reorganizace místních (obvodních, městských, okresních) vojenských správ a úprava řízení
jejich činnosti byla provedena dále k 6. dubnu 1960 vzhledem k novému územně správnímu
členění státu na základě nařízení ministerstva národní obrany č. 06 z 6.4. 1960.

Místním vojenským správám bylo stanoveno, že jsou územním vojenským správním orgá-
nem určeným k zabezpečení mobilizačních příprava provedení mobilizace ve stanoveném
rozsahu a k doplňování ozbrojených sil. Jejich působnost byla upravena zákony a dalšími
obecně právními předpisy, výnosy, rozkazy a nařízeními prezidenta, ministra obrany, náčel-
níka generálního štábu Čs. armády-náměstka ministra obrany, velitele vojenského velitelství
(Západ, Střed, Východ) a velitele vyššího doplňovacího velitelství.

Hlavními úkoly místní vojenské správy bylo:

O   ve stanoveném rozsahu zabezpečovat uplatňování práva povinnosti občanů a orga-
nizací ve věcech branné povinnosti;

      O  plánovat a zabezpečovat mobilizační přípravy a provádět mobilizaci;

•          O  doplňovat ozbrojené sily odvedenci, vojáky v záloze a věcnými prostředky z civilního
  sektoru;

O    doplňovat vojenské školy uchazeči z řad občanské mládeže a organizovat přímé nábory
vojáků v záloze do služebního poměru vojáka z povolání a do další služby.

S účinnosti od 1.1.1992 dochází k přejmenování krajských vojenských správ na vyšší
doplňovací velitelství. Důvodem je změna státoprávního uspořádání, kdy kraje byly zrušeny
a zůstaly v platnosti pouze okresní úřady. Celkově byly úkoly vyšším doplňovacím velitelsvím
ponechány, tj. nadále řídit okresní vojenské správy, zabezpečovat obranu stanoveného
území, objektů důležitých pro obranu státu (řídit strážní jednotky ve stanoveném územním
obvodu), mobilizačně vytvořit a doplnit stanovené útvary a zařízeni. Na změnu státopráv-
ního uspořádání však paradoxně nereagovala Policie České republiky a i nadále si zachovala
územní členění podLe starých krajů.

Zákonem č. 218/1999 Sb. ze dne 14. záři 1999 o rozsahu branné povinnosti a o vojenských
správních úřadech (branný zákon) bylo zřízeno 86 územních vojenských správ, jejichž obvody
kopírovaly územní obvody okresů České republiky a osm velitelství územní obrany. Tento zákon
nahradil branný zákon č. 92/1949 Sb., který s některými úpravami ve svém základu platil nesku-
tečných 50 let! Nový zákon stanovil, že územní vojenské správy jsou vojenskými správními úřady
prvního stupně a velitelství územní obrany vojenskými správními úřady druhého stupně. Mimo
správní povinnosti jim bylo zároveň zákonem stanoveno, že současně plní úkoly obrany státu.

Pro činnost územních vojenských správ byla vydána s účinnosti od 1. července 2000
"Působnost územní vojenské správy v míru" č.j. 8/42-186/2000-1203, která stanovila hlavní
zásady činnosti územní vojenské správy v míru. Nahradila "Působnost okresní, obvodní,
městské vojenské správy v míru" č.j. 35015/36-MDO ze dne 24. září 1997.

Hlavními úkoly územní vojenské správy bylo:

o plnit úkoly na úseku branné povinnosti;

o plánovat a zabezpečovat mobilizační přípravy, provádět mobilizaci ve stanoveném
rozsahu a projednávat ji s územními orgány státní správy a samosprávy;

•         doplňovat ozbrojené sily ČR odvedenci, vojáky v záloze, středním zdravotnickým
          personálem a věcnými prostředky;
•         spolupracovat s výběrovým a rekrutačním střediskem AČR;
•         zabezpečovat péči o vojenské veterány a vojenské důchodce.

Od 1. ledna 2003 bylo novelizaci zákona č. 218/1999 Sb., zřízeno 35 územních vojenských
správ, jako vojenských správních úřadů prvního stupně a Hlavní doplňovací úřad Tábor, jako