Motto
„Věrnost a čest…“
Znak
Tvoří ježek, vycházející ze znaku města, který se stal symbolem Jihlavy. Jako „ježčí město– urbs ericiana“ nazývá Jihlavu oslavná báseň z let krátce před husitskou revolucí. Ve znaku roty je ježek schoulený v obranné pozici, co by význam obranné jednotky. Červený ježek je umístěný na bílém poli, kolem které jsou vedeny hradby. Byl schválen v roce 2007 Komisí vojenských tradic a symboliky Vojenského historického ústavu v barevném a polním provedení.
Prapor
Prapor má rozměr 150 x 100. Líc praporu má modrý podklad lemován trojúhelníkovým trikolórovým (čs. státní trikolóra) lemem, v rozích jsou umístěny stylizované stříbrné lipové listy. Uprostřed praporu je umístěn znak roty KVV Jihlava. Zhora nápis: „KRAJSKÉ VOJENSKÉ VELITELSTVÍ JIHLAVA“. Zdola nápis: „AKTIVNÍ ZÁLOHY“. Rub praporu je červené barvy, lemován trojúhelníkovým trikolórovým (čs. státní trikolóra) lemem, v rozích jsou umístěny stylizované stříbrné a zelení listy. Uprostřed praporu je umístěn znak kraje Vysočina. Zdola nápis: „KRAJ VYSOČINA“.
Čestný název
Čestný název byl schválen Československou obcí legionářskou, armádním generálem Ing. Tomášem Sedláčkem a udělen 24. června 2011 v Dolních Vilémovicích rodinou Jana Kubiše.
Plukovník Jan Kubiš
* 24. června 1913 Dolní Vilémovice
† 18. června 1942 Praha
Pocházel z chudých poměrů. Matka mu zemřela v šesti letech a otec se po druhé oženil. Po absolvování povinné školní docházky pracoval jako čeledín v Rudíkově a byl aktivním členem tělovýchovné organizace Orel. Později pracoval jako topič v cihelně. V roce 1935 přišlo povolání k výkonu základní vojenské služby v Jihlavě. Jako absolvent poddůstojnické školy byl v hodnosti desátníka převelen do Znojma. Sloužil v Opavě, kde se dočkal povýšení na četaře. Při mobilizaci zastával funkci zástupce velitele čety a sloužil v lehkých opevněních na Opavsku. Po Mnichovu prošel demobilizací a znovu se vrátil pracovat do cihelny. Jako bytostný vlastenec se nesmířil s likvidací republiky nacistickým Německem, a proto v červnu 1939 odešel do Polska. V Krakově se formovala naše zahraniční vojenská jednotka. Zde se seznámil se svým bojovým druhem Jozefem Gabčíkem ze Slovenska. Po odchodu z Polska v červenci 1939 vstoupil do francouzské cizinecké legie v Alžírsku. Po vypuknutí druhé světové války bojoval v řadách naší zahraniční armády ve Francii proti Německu na Loiře. Za hrdinství v boji byl vyznamenán, ale Francie kapitulovala a naši vojáci byli evakuováni do Anglie. Zde se dobrovolně přihlásil do výcviku pro speciální úkoly. Ve druhé polovině roku 1941 tak úspěšně absolvoval parašutistický výcvik, kurz střelby, kurz pro práci s výbušninami, výcvik sebeobrany a řízení motorových vozidel. Na žádost svého druha ve zbrani Jozefa Gabčíka byl Jan Kubiš zařazen do výsadku Anthropoid, kde nahradil zraněného rtm. Svobodu. Cílem operace Anthropoid byla likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Dne 29. prosince 1941 byl Jan Kubiš společně s Jozefem Gabčíkem vysazen a území Protektorátu. Seskočili u obce Nehvizdy u Prahy sto kilometrů od plánovaného místa dopadu u Plzně. Naši vojáci byli plně odkázáni na pomoc domácího odboje. Sokolská odbojová organizace Jindra sehrála v tomto ohledu klíčovou roli při pomoci našim vojákům. Úspěch operace Anthropoid závisel na spolupráci domácího a zahraničního odboje. Dne 27. května 1942 provedli naši vojáci útok na Reinharda Heydricha v Praze. Samopal Sten Jozefa Gabčíka se zasekl, a proto Jan Kubiš použil modifikovanou protitankovou bombu. Při explozi výbušniny byl Heydrich vážně zraněn a později zemřel na otravu krve v libeňské nemocnici na Bulovce. Oběma našim vojákům, přestože byli pronásledováni, se z místa útoku podařilo uprchnout. O bezpečný úkryt se postarali opět příslušníci domácího odboje. Nacisté neměli žádnou stopu o místě úkrytu našich vojáků. Po smrti Heydricha došlo 10. června po vykonstruovaném obvinění k vyhlazení obce Lidice. Začaly tím kruté represálie, které měly zlomit morálku našeho národa. V tomto těžkém období zradil rtm. Karel Čurda, který prozradil gestapu všechny odbojáře, a tak mohlo dojít k prozrazení úkrytu našich vojáků, kteří se schovávali v pravoslavném kostele svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Jan Kubiš se v kostele ukrýval se svým věrným spolubojovníkem Jozefem Gabčíkem a dalšími vojáky z jiných výsadků. Dne 18. června obklíčili příslušníci zbraní SS neprodyšně perimetr okolo kostela. Po nerovném osmihodinovém boji padli, nebo spáchali sebevraždu všichni naši hrdinní vojáci, a to na kůru kostela či v jeho kryptě. Toto jsou jména hrdinů, kteří bojovali za svou vlast a čest našeho národa - Josef Bublík, Jozef Gabčík, Jan Hrubý, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc a Josef Valčík. Jan Kubiš splnil svoji vojenskou přísahu a zemřel smrtí hrdiny. Byl to největší odbojový čin nejen na území Protektorátu, ale také v celé okupované Evropě. Likvidace Reinharda Heydricha byla bezprecedentní akcí, která vyvolala ohlas na celém světě. Došlo k zneplatnění Mnichovské dohody ze strany vlád Velké Británie a Francie. Je nezbytné i dnes navázat na Kubišův odkaz při vlasteneckém plnění vojenské přísahy a ze strany státních orgánů podporovat všemi způsoby občany, kteří chtějí dobrovolně vstoupit do ozbrojených sil, a tak čestně plnit svou brannou povinnost. Jinak řečeno, podat pomocnou ruku těm, kteří se rozhodnou kráčet po téže cestě vlastence a dobrovolníka, po níž se ubíral i Jan Kubiš.
Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
Pamětní odznak
Nebyl zřízen
2005 – 2008 – kpt. Ing. Jaroslav Kobylák
2008 – 2009 – kpt. Jaroslav Kolář
2009 - 2019 npor. Karel Hanák
2019 - dosud kpt. Ing. Jaromír Vyboštok
